Léčba

Nacházíte se: Pro veřejnost > Léčba

Volba léčebné strategie závisí na rozsahu onemocnění, na histologickém  vyšetření patologa a na příznacích. Cílem léčby by měl být záměr úplného vyléčení, ale někdy i při pokročilém onemocnění dosáhneme vhodně zvolenými metodami léčby dobré kvality života a to i v případech generalizovaného onemocnění (pokročilého onemocnění s metastázami).

Chirurgická léčba vede k odstranění  příslušného nádorového ložiska nebo alespoň k jeho zmenšení. Radikální odstranění je dosud jediným postupem, jehož cílem je vyléčení pacienta. Svůj význam má i paliativní  výkon s cílem zmenšení masy nádoru nebo zmenšení  jaterních metastáz.

Embolizace jaterních metastáz se provádí s cílem zmenšení nádorové masy a snížení homonální produkce.

Radiofrekvenční ablace RFA je metoda založená na termické destrukci (ohřevu) vysokofrekvenčním střídavým elektrickým proudem. Použití je však omezeno pro ložiska jater do 3 cm.

Jedinou ověřenou hormonální léčbou je aplikace analog somatostatinu, která mají specifickou vazbu k somatostatinovým receptorům a  které jsou přítomny na buńkách většiny neuroendokrinních nádorů. Somatostatin je přirozená hormonální látka. K léčbě se využívají deriváty, které mají výrazně delší biologický poločas a je možné je podávat injekčně 1x za 2-4 týdny. Biochemická odpověď, tzn. útlum sekrece nadprodukce hormonů je pozorována asi u 30-70% pacientů. Velmi příznivý efekt je zvláště tam, kdy má pacient průjem nebo stavy zrudnutí.  Růst nádoru se většinou po této léčbě stabilizuje, jen u velmi malého počtu (do 10%) pozorujeme i zmenšení nádoru.  Vedlejší účinky této léčby nejsou příliš časté, patří k nim například tvorba žlučových kamenů,  špatná funkce žlučníku, bolest hlavy nebo průjem.

Imunoterapie interferonem alfa se používá někdy samostatně a někdy v kombinaci se somatostatinovými analogy ( viz výše). Používání interferonu není všemi odborníky přijímáno jednoznačně.

Úloha chemoterapie není jednoznačná. Nejlepší odpověď lze očekávat u nádorů nízce diferencovaných. Tyto nádory jsou obvykle sekrečně neaktivní, nezpůsobují výrazné hormonální příznaky. Odpověď je u těchto pacientů až u 70% .

Dispenzarizace neboli další sledování nemocného
Každý pacient s výše uvedeným onemocněním potřebuje soustavnou léčebnou péči a měl by být dlouhodobě sledován na specializovaném pracovišti, které má s léčbou těchto pacientů zkušenost.